Pavel Kořínek
Jak šel čas 1.
(Rebel)
Tady někde bude zakopaný pes
Březen 2020
Je to již měsíc co zde máme výjimečný stav, tedy stav ohrožení. A tak by to chtělo malé ohlédnutí. Nebudu to brát moc ze široka, podívám se na to úzce a prakticky.
Pokud by čtenáře napadlo, tak jako mě, zajít do některé z lékáren a koupit si pár roušek, odejde zřejmě s nepořízenou.
Nemám tu možnost zeptat se odpovědných osob na tiskovce, nejsem novinář. Tak tedy jen imaginárně.
Jak je možné ministře zdravotnictví, ministře hospodářství, ministře vnitra, předsedo vlády, že ani po měsíci nefunguje zásobování něčím tak primitivním, jako je ústní rouška? Ústní roušku by snad dokázal vyrobit i orangutan. Ostatně, pokud to dokážou komunisté v Číně?
Jak je možné že stát, který má k dispozici statisíce úředníků, středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných, není schopen zařídit jednoduchou, byť i garážovou výrobu.
Viděli jste někdy, jak taková výroba probíhá? Automatický stroj na nekonečný pás materiálu přižehlí dvě šňůrky, tento kus následně oddělí nůž a rouška je hotová. Každou vteřinu jedna, soudruzi. 3600 za hodinu, 86 400 za den, na jedné mašině.
Pokud bych takových mašin dal deset, do některé dnes zavřené tělocvičny, mám jich skoro milion denně. Ale i kdyby polovinu.
To opravdu nejsou ty statisíce úředníků schopny zajistit něco tak primitivního? Já myslím, že by to ouřadové za měsíc dohromady dali, tedy pokud by mohli. Navíc když jsou dnes bez práce zástupy zaměstnanců na nucené dovolené, kterým může stát díky stavu ohrožení z hodiny na hodinu nařídit nástup do takové výroby. A to si dovolím v této otázce zcela ignorovat soukromý sektor, který učinil již stovky nabídek státu, na produkci ochranných pomůcek.
V čem je soudruzi problém? Že by nebyly ony stroje? Ale máte přece k dispozici stovky fabrik, které jsou takové stroje schopny vyrobit, a máte za sebou vědeckotechnickou základnu výzkumných ústavů i vysokých škol s jejich studenty a profesory.
Jak jste si mohli v minulých dnech všimnout, pustili se do práce bez příkazu státu, stejně jako občané s výrobou roušek. I Vám samotným páni ministři a soudruhu předsedo už to musí být přece divné, když už je to divné i lidem dole.
Opravdu nás stále chcete přesvědčovat o tom, že stát vedou až takoví imbecilové, kteří nejsou schopni s celou svou agendou a mimořádným stavem zorganizovat to, co by dal dohromady trochu schopnější živnostník?
Navíc, ty nejlepší materiály pro výrobu roušek z nanovláken, jsou české patenty a přízi z nich vyrábí české firmy. A protože se to Číňanům zatím nepodařilo ukrást ani zkopírovat, musí onen materiál kupovat u nás. Doma to spíchnou a za draho nám hotový výrobek pošlou zpátky.
Proto je nutné se podivovat nad tím, že když je Babiš schopen postavit za dotace fabriku na zpracování řepky, postavit za dotace fabriku na pečivo, tak že by nebyl schopen postavit do nějaké haly dvacet mašin na výrobu roušek, nebo primitivních respirátorů.
Tak to rozhodně ne. Tady musí být nějaký zádrhel. Tady někdo nechce, aby to právě tak fungovalo.
Takže se podíváme na systém, v kterém se právě pohybujeme. Vyhlášený nouzový stav umožňuje státu dovoz a nákup bez výběrového řízení. Tedy, dovoz takřka jakéhokoli zboží, za takřka jakékoli ceny.
Taková příležitost nevydrží dlouho a nebude se zas tak rychle opakovat. Jistě se tedy najde dost všehoschopných, kteří se na takové situaci budou chtít přiživit a napakovat. I se samozřejmou ignorací toho, jaké to bude mít škody celospolečenské. Ukazují na to různé zákazy prodejů, testů, výrob, jež omezují služby a pomoc obyvatelům a společnosti.
No, a když navíc doplnil krizový štáb miliJarda Tvrdík, tak se krásně poodhalí vztahy a vazby, které zde panují.
Ostatně i soudruh Bureš se párkrát ukec, že jsou věci trošku jinak, než jak bychom si měli myslet. Ukázalo se, že obchody se zdravotním materiálem neuzavírá Česká republika či Ministerstvo zdravotnictví s výrobci v Číně, ale dovoz probíhá přes zprostředkovatelské firmy.
Položil bych tedy další otázku ministryni financí Schillerové. Jakým firmám proplácí ministerstva faktury, kolik jich je a jaké jsou to částky? A vůbec nejdůležitější otázka. Víte paní ministryně, komu ty firmy patří? Jste na ně také navázána? Nebo Váš stranický šéf, nebo šéf krizového štábu?
Vyvstává tu velmi nepříjemné podezření, že je to právě stát a jeho čelní představitelé, kteří brání našemu průmyslu zabezpečovat zásobování ochrannými pomůckami. Že jsou to čelní představitelé státu s jejich podivnými vazbami, kteří tyjí ze současné situace a přiživují se na neštěstí českých obyvatel.
Lidově se tomu říká hyenismus. Řečí práva pak zneužití pravomoci, nadržování, sabotáž, to vše v organizované skupině.
A na závěr perlička. Mám informace, že čínské firmy, od kterých dovážíme, zase nejsou až tak úplně čínské. Ony tedy v Číně jsou, to jo, ale vlastníci nejsou až tak šikmoocí, jak by se dalo očekávat.
Tady bychom mohli hledat vysvětlení, proč někteří vysoce postavení činitelé státu a jejich poradci, létají v době koronavirové do krizové oblasti. Ono postavit firmu na výrobu roušek v Číně trochu starostí přeci jen dá.
Ale to si nechte pro sebe a nikde to moc nerozšiřujte, abyste neměli autonehodu, nebo se neutopili, nebo popřípadě nemuseli utíkat. Třeba jako jeden naivní právník, co se spolehl na čestné slovo naší levice a soudruha z Hradu.
Ten kdysi dávno vymohl socialistům barák, a naivně si za svou práci nenechal předem zaplatit. A když se pak ozval, tak se mu nejdříve vysmáli. Když je zažaloval, tak ho kriminalizovali, takže před nimi musel utéct na Slovensko. Na Slovensku se naši Sociální demokraté obrátili na kapo di tuti Fica a jeho spolusoudruhy ze Smeru, aby jim pomohli s řešením. A Fico jim slíbil, že to s právníkem skončí, tak nějak jako s Kuciakem.
Naštěstí měl právník ještě dobré přátele, kteří ho včas varovali, a tak vzal rychle kramle a ve Švýcarsku požádal o politický azyl.
Jak a kdy se svět posere?
Už skoro měsíc sedím doma v režimu home office. Je to dost na palici. Když zrovna nepracuju, snažím se s pomocí internetu udělat si nějaký názor na současný blázinec. Věnuju se přemítání nad tím, jakým způsobem asi dojde k tomu, že se svět posere a co s tím já můžu dělat.
On se ten svět nějak kazí už delší dobu, ale doposud šlo víceméně o relativně pomalý proces. Poté, co jsme se zbavili komančů, to chvíli vypadalo slibně. Pak ale nastaly průsery, které jsem si dříve vůbec neuměl představit – zelení v parlamentu, fotovoltaiky a větrníky, emisní povolenky, elektromobilita, politici naslouchající evidentně nemocnému dítěti a vůbec celé současné „ekologické“ šílenství pocházející převážně z EU. Na tohle všechno si názor udělám snadno vzhledem k tomu, že jsem technik a celý život pracuju ve firmách spjatých s energetikou. Zároveň dokážu přijmout jednoduchá opatření, kterými reaguju na nepříznivý vývoj. Nakoupil jsem si zásobu 100 W žárovek (dokud byly ještě k dostání), protože v mnoha aplikacích jsou žárové světelné zdroje prakticky nenahraditelné. Když EU vymyslela, že svět zachrání za pomoci snížení příkonu vysavačů, pořídil jsem si nový s příkonem 1600 W, protože od stroje očekávám, že prostě bude fungovat a sací výkon motoru těžko někdo nahradí přebarvením spotřebiče nazeleno a energetickým štítkem. A tak to jde dál – snažím se pro sebe nějak průběžně kompenzovat to, že se svět v mnoha ohledech obrací v kravskou prdel…
Se žárovkami to bylo snadné. Chci je a mám k tomu své důvody, tak si je prostě koupím a věc je vyřízena. O moc těžší to nebylo ani s bezpečností. Viděl jsem v centru města, jak se parta výrostků snědé pleti na tramvajové zastávce pere, snaží se jeden druhého vestoje kopnout do obličeje a normální lidi se raději dívají jinam, protože je jim jasné, že kdyby se to snažili nějak řešit, vrhly by se na ně svorně obě strany té rvačky. To pro mne bylo posledním impulsem, takže jsem se pro jistotu legálně ozbrojil a učím se střílet. Pevně doufám, že se nikdy nedostanu do situace, ve které bych ten kvér musel použít, a aktivně se takovým situacím snažím vyhýbat. Ale jeden nikdy neví…
Rovněž je to snadné se spotřebitelským chováním. Můžeme si vybrat, kde si koupíme to, co potřebujeme. Takže mám v hlavě seznam několika firem, které za žádnou cenu nesmějí dostat moje peníze, a prostě nakupuju jinde. O moc víc se s tím asi dělat nedá, ale aspoň něco.
S politikou je to už horší. Chodím sice k volbám a házím papírky do urny, ale problém je, že nějak moc není z čeho vybírat.
Svět se nepochybně stává horším místem, ale to se tak nějak dalo čekat.
Dočetl jsem se na webu o prepperech a podobně naladěných lidech. Vlastně ani nevím, jestli už mezi ně se svým přístupem k životu patřím nebo ještě ne. Nemám na zahradě vykopaný kryt ani nemám zásoby jídla nebo sbalený batoh pro případ náhlé apokalypsy. Ale na to, že se svět nějak zvrtne, se vlastně i podvědomě připravujeme skoro všichni. Možná jsou preppeři ve svých úvahách jen o trochu dál, než jsem dnes já…
V poslední době ale nabrala zkáza světa fakt grády – samozřejmě díky koronaviru. Tohle jsem si opravdu představit neuměl. Nemám na mysli přímo ten virus a jeho schopnosti. Vůbec nejsem kompetentní, abych se k němu nějak vyjadřoval – ostatně, to už tady perfektně udělali jiní. Ale mluvím se známými lékaři, čtu si rozhovory s dalšími odborníky (ne s politiky) a nějak si dávám dohromady názor na celou pandemii a hlavně na to, co to udělá s lidmi. A vůbec se mi to nelíbí…
Mám z toho pocit, že virus se šíří spíš po sociálních sítích a internetu než vzduchem či dotykem. A že napadá spíš mozek než plíce… Neumím jinak pochopit, že vláda zavede naprosto brutální opatření, zavře nás doma a nasadí nám náhubek a že se přesto najde taková spousta lidí, kteří jí za to zatleskají. Pro epidemii či pandemii jsou dávno stanoveny postupy, jak se má všechno hodnotit a vykazovat. Ale média v touze po sledovanosti vše uvádějí v absolutních číslech, která o skutečné povaze průseru neříkají vůbec nic. Nemohu věřit systému, ve kterém se predikuje budoucí vývoj epidemie, aniž by byla k dispozici data, která jsou pro správnou predikci nezbytná. Údaje o prokázaných případech jsou k ničemu, když je otestována tak malá část populace. „Zploštění křivky“ publikovaného v médiích lze dosáhnout snížením počtu testů. V nemocnicích jsou pacienti s meningokokem a podobnými nemocemi přesunuti na normální oddělení, aby mohla infekční oddělení se separovanými lůžky čekat na příjem Covid pozitivních pacientů, kteří ale zatím nějak moc nepřibývají. Politici se zcela evidentně namísto skutečného řešení problému hlavně snaží získat „lajky“ na sociálních sítích a následně pak voliče. Když jsou dotázáni na předpoklad vývoje, drží se „na bezpečné straně“ – tedy pro média předvídají horší vývoj a když tento pak nenastane, přičtou to k dobru chaotickým opatřením, která zavedli. A tak dále – názor si jistě udělá každý sám, informací je všude dost.
Ale ten vývoj epidemie pro mne sám o sobě není tak děsivý. Když jsem si přečetl, že u nás ročně zemře na chřipku cca 2000 lidí, jsem už v klidu. Opravdový strach mám z něčeho úplně jiného. Z mého pohledu se právě stalo něco, co se může snadno zvrhnout. Už teď nepochybně spousta mocichtivých parchantů pečlivě monitoruje vývoj situace a učí se. A říkají si: „ No podívejme… tak takhle se to dělá…. Stačí vyděsit lidi a oni udělají, co se jim řekne. Nasadí si roušky a ještě si je sami ušijí. Nebudou se k sobě přibližovat na méně než dva metry, což vylučuje komunikaci a tím pádem problémy. Nařízením zavřeme školy, hospody, služby, fabriky – prostě cokoliv. A odpor těch, kteří přicházejí o peníze? Hleďme, je celkem malý nebo aspoň zvládnutelný. To ustojíme kdykoliv. A ta masa, která tleská každé další restrikci a ještě to sdílí na síti – to je prostě nádhera. A jak hezky nám tito lidé pomáhají… bonzují souseda, že si zapálil na svém balkónu a neměl při tom roušku… Už víme, jak na to.“….
Právě jsme svědky zrodu nového způsobu vládnutí založeného na vyvolaném strachu. Mocnou podporou budou příštím vládcům mobilní zařízení, sociální sítě, média a obecně všechny technologie, pomocí kterých se dá efektivně realizovat jak samotná distribuce strachu, tak následná „opatření“ spočívající v kontinuálním dozoru nad jednotlivci.
Svět se sere právě teď a my nemáme moc možností, jak s tím něco dělat.
Je mi 70 let, mám tři dospělé děti. Žiju s manželkou. Na procházku chodím až po setmění, abych nemusel nikoho potkat. Mohl bych jít i dřív – ulice jsou prázdné i přes den. U pasu mám mobil s aplikací mapy.cz, která mne šmíruje. Ano, zapnul jsem to, i když si cením svého soukromí. Ale jsem zvědavý, co z toho všeho vyleze a tak jim data poskytuji. Zatím to vypadá, že přínos toho sledování není nic moc. Uvidíme. Při procházce jdu po ulici a mám na hubě roušku, protože „to moudrá vláda nařídila a já jsem loajální občan“. Nemám strach, že potkám osobu, od které se nakazím. Nemám ani strach, že někoho nakazím já (pokud tedy mám v sobě Covid – nevím, jestli ho mám a asi se to nikdy nedozvím, pokud nebudu mít příznaky). Mám ale reálný strach, že potkám člověka, který by se na mne díval zle, kdybych ten hadr neměl a třeba by mne pomluvil nebo rovnou někam bonznul. Jakmile vyjdu z obydlené oblasti, rouška jde okamžitě dolů, já opět začnu vidět (protože si můžu nasadit brýle) a zbytek procházky je v pohodě.
Nemám lidem vůbec za zlé, že jsou opatrní. Většina jich vychází z předpokladu, že kdyby o nic nešlo, tak by přece vláda nenařídila tak přísná opatření. Mají rádi své blízké a nechtějí jim ublížit, prostě se chtějí chovat zodpovědně. Osobně jsem ale o správnosti nastavených drakonických opatření přesvědčen čím dál tím méně. Absolutním symbolem toho, jak je svět nyní na hovno, se pro mne stala právě rouška. Uznávám sice, že rouška může pomoct zadržet část kapének a aerosolů a kdoví čeho ještě. Nemyslím si ale, že bychom ji měli nosit navěky. Vytočilo mne k nepříčetnosti, když jsem zahlédl zprávu, že jeden nejmenovaný šílenec uvažuje, že povinnost nosit roušky protáhne až do podzimu. Troufám si tvrdit, že dokud bude zavedena povinnost nosit roušky, svět se nevrátí k normálu ani omylem. Tu roušku nemáme ani tak na obličeji jako spíš v mysli. Dokud ji budeme muset nosit, lidi se nepřestanou bát normálně žít…
Myslím, že teď už nejde ani tak o test, co udělá rouška s nákazou, ale spíš o test, co všechno si necháme líbit a na jak dlouho. Data získaná z tohoto velkolepého experimentu budou jistě pečlivě zpracována a uložena pro příští použití.
Svět se sere docela hodně. Některé nejmenované asijské země z toho mohou v dlouhodobém horizontu nepochybně profitovat.
Je taky možné, že se všechno nějak vyřeší samo. Lidi časem přestanou vnímat mediální masáž, použijí zdravý rozum a na nařízení vlády se plošně vykašlou. Budou rozdány nějaké pokuty a určitě se najdou i lidé, kteří je klidně zaplatí a následně zvednou prostředníček. Časem všechno vyšumí a dotyčný hlavní chytrák se bude moci s metálem na prsou věnovat své oblíbené čínské tradiční medicíně. A my půjdeme na pivo, budeme sedět blízko sebe a povídat si bez hadru na hubě.
Chci být optimista. Doufám, že Covid může být v něčem i přínosem – například může pomoct zastavit nebo aspoň zpomalit šílenství zvané Green deal. Ale už si netroufám ani doufat, že se v budoucnu objeví politici snažící se hlavně o prosperitu národa, který jim dal mandát vládnout. A mám strach, že se v blízké budoucnosti budu muset domáhat svého práva nenosit u sebe mobil nebo nějaký jiný krám, který mě bude nepřetržitě sledovat…
Pár otázek pro rouškofily, čaulidi, presstituty a podobnou verbež…
Tak jo. Slušná, byť nevýrazná, Andrejova loutka, zvaná Adam, se poroučela od válu, po dohodě Ožraly a Bureše nastoupil Plukovník. Jen houšť a větší kapky zajásali rouškofilové, čaulidi, věrní fanoušci České televize a podobní úchylové, páč situace je vážná a hrozí desetitisíce mrtvých, jak potvrdil kočkomrd a popleta Flégr s dalšími “experty”. Svetráček chystá mrazáky na mrtvoly a Prymule sní své vlhké sny o zemi bez hospod a bonusovém prominutím roušek pro proočkované ovčany.
Zkusme se podívat na několik zjevných faktů a poté se zeptat výše uvedeného mixu spoluobčanů na pár otázek.
Co s jistotou víme?
• jistě víme, že nemoc Covid 19 není nic, co by chtěl kdokoliv z nás dostat. Stejně tak chřipku, černý kašel, tuberkulózu, rakovinu slinivky a milion dalších nemocí. Je to prostě nemoc, která v závislosti na virové náloži a stovkách dalších faktorů dokáže hodně znepříjemnit život a v krajním případě jej i ukončit.
• s jistotou také víme, že Covid 19 lidstvo nevyhubí a jeho smrtnost je hluboko pod jedním procentem. Prostým pohledem na těch pár čísel, které nám lokální zmrdi z govermentu milostivě předhodí, je zřejmé, že množství zemřelých je méně než jednou setinou celkového počtu identifikovaných nakažených. Číslo reálné smrtnosti bude s naprostou jistotou výrazně a výrazně nižší, a to ze dvou důvodů. Jednak nikdo nezná (a znát nikdy nebude) skutečné číslo všech nakažených, druhak do smrtnosti na Covid 19 se háže každé úmrtí, kde byl zemřelý pozitivně testován na přítomnost viru Sars-Cov-2. Je nošením dříví do lesa opakovat oficiální jarní výrok Duškovy bandy, že více než 60% započítaných zemřelých nezemřelo v příčinné souvislosti s onemocněním Covid 19.
• stoprocentně je také jisté, že Covid jen stěží pronikne do TOP 10 příčin úmrtí, které ročně způsobí přes 80% všech smrtí. Namátkou souhrn všech srdečních onemocnění 35.000 úmrtí ročně, přičemž jen infarkt myokardu zabije ročně 5.500 lidí, cca 27.000 úmrtí jde na vrub zhoubných nádorů a tak dále, a tak dále. I takové banality jako cukrovka nebo prosté nehody (nezaměňovat jen s dopravními) zabijí násobek údajných obětí Covidu 19. Jsou to jen prostá fakta dostupná na stránkách ČSÚ. Pro pohodlnější je zdroj třeba zde
• jistě také víme, že trvalé poškození orgánů či zdraví způsobené Covidem 19, kterážto jsou rouškofily do omrzení opakována jako jeden z hlavních argumentů, jsou zcela bagatelní v porovnání s tím, co dokáže v těle způsobit stará dobrá chřipka. Jak fatální může chřipka být pro srdce a jeho další kondici, je prostý ověřený fakt, který vám (byť dnes neochotně) seriózní lékař potvrdí.
• zcela zřejmý je také fakt, že absolutně netušíme, kolik je skutečně nemocných. „Boj“ s Covidem 19 je od začátku veden v formou naprostého chaosu a duchaření s čísly a nikdo se nenamáhá s daty seriózně pracovat. Nejen české prestitutky pak zcela rezignovaly na objektivní žurnalistiku a zásobují prostý lid prostým číslem o celkovém čísle nakažených. To ovšem neznamená, že ti lidé jsou nemocní (čaulidi to samozřejmě nerozlišují) a je to jen jeden z dalších kousků puzzle, jak oblbovat elektorát a přinutit jej k poslušnosti. Z určitých nepřímých indicií se ale dá vyčíst, že cca 50 % nakažených nemá ani šajn, že jsou nakažení, cca 40% cítí určité příznaky, které je ale neomezují v běžném životě a cca 10% lidí je opravdu zle a někteří z nich pak skutečně bojují o život. To jedno procento opravdu ohrožených pak zpravidla disponuje dalšími onemocněními či predispozicemi, které jim nerovný boj neulehčí. Často skloňovaná obezita, jako fatální komorbidita, je, až na výjimky, svobodnou volbou. Je prostým faktem, že když moc žereš, málo se hýbáš, můžeš umřít na spoustu nemocí. Pandrhola by mohl vyprávět.
• ze stejného důvodu nevíme ani kulový hovno, kolik lidí je už zdravých, resp. bez přítomnosti viru v těle. Tak jak se to stalo již v minulých měsících opakovaně, jednou za čas se v tichosti zpětně opraví data o počtech infikovaných, informační hodnota tohoto údaje je ale i poté zcela nulová. Chybí totiž již zmíněná informace, jestli dotyční byli skutečně nemocní (tedy s příznaky) či nikoliv. A navíc, o zdravé teď přeci nejde, hlavní je náš boj, soudruzi.
• s jistotou víme, že je záměrně potlačován vznik normální věcné, odborné i celospolečenské, diskuse k tomuto sociálnímu experimentu, ehm pandemii. Každý, kdo má jiný názor, nebo se dokonce jen ptá na zcela logické otázky, částečně vyřčené i v tomto textu, je ihned umlčován, popř. dehonestován nějakým blbem pardon expertem, který jej v lepším případě prohlásí za neznalého problematiky. Ten, kdo není přesvědčen, že se nenacházíme uprostřed pandemie a že všechna postupně vznikající opatření jsou veskrze zbytečná a naši zemi na dlouho devastující, je zkrátka třídní nepřítel a je potřeba ho umlčet. Svetráček na tom již určitě pilně pracuje.
• i poslednímu buřtožroutovi a koblihofilovi je snad už konečně jasné, že to odporné estébácké ufňukané prase v čele této země není žádný krizový manažer a muž do nepohody. Míra neschopnosti pracovat sofistikovaně s daty, všemi těmi prakticky neomezenými státními zdroji a půlmilionovou armádou státních zaměstnanců pokaždé překvapí dalším dnem, na které ten zmrd klesne a na které po chvíli (zespodu) znovu zaklepá další píčovinou. Na téma neschopnosti srozumitelně a věcně komunikovat jakékoliv téma není nutné plýtvat písmenky.
• silové vynucování nošení roušek, jakožto základní barometr neschopnosti vedení „boje s pandemií“, je dalším projevem této, z kloubů vyrvané, doby. Mimochodem z oficiálních, veskrze dementních a nic neříkajících, studií vyplývá, že běžná ústenka (rouška, šála, whatever) může snížit riziko přenosu infekce o 6 – 80%. Chápete? Účinnost na škále od od šesti do osmdesáti. Není ale nutné pročítat nudné a zcela z prstu vycucané studie. Stačí se podívat na vrchní rouškofily, ať už hlavní hygieničku Rážovou, která chodila s rouškou i do postele, nebo hlavní bojovník s prokrastinací Ludwig, který bez respirátoru neudělal krok či TOP Pospíšil, jenž respirátor rovněž neodkládal. Všichni onemocněli, a ty náhubky jim byly ve finále naprosto k hovnu, jen si komplikovali život dejcháním do nosu. By the way, už zase skáčou přes kaluže a nic jim není.
• jedna jistota na závěr. Smrt. Někteří tvrdí, že smrt je jedinou spravedlností, společnou pro všechny bez rozdílu. Tak určitě! Smrt je především úplně na hovno. Smrt je nevyhnutelným koncem všech živých bytostí na planetě a jako taková nestojí za nic. Smrtí prostě končí vše. Tečka.
Důvodů, proč lidé umírají je celá řada, s některými se lidstvo vypořádává lépe, s některými hůře. Nepopiratelným faktem ale je, že s oddálením smrti udělalo lidstvo obří progres. Není tomu zase tak dávno, kdy dožít se 60 let byl obdivuhodný výkon, nyní je prakticky standardem dožití o dekády více. Ale to zjevně nestačí.
Strach ze smrti byl mj. důvodem vzniku mnoha náboženství, protože člověk se nevyhnutelnost konce bytí snaží všelijak ošálit a víra v nejrůznější obskurní stavy po konci života, je lidskému pokolení vlastní po tisíce let. Protože nové věřící je nanejvýš obtížné získat pro každou církev, pokud jim tedy nevymýváte mozek od dětství, neotřelou cestou může být vytvoření náboženství zcela nového – rouškového. A ovečky nemusíte nijak přemlouvat, stačí jim to nařídit. Nové desatero je již jistě v přípravě a myslím, že se nám ostatním líbit nebude.
Slíbené otázky vadí x nevadí:
1. Nevadí vám, že naprosto iracionálně strašíte velkou část populace, bez sebemenší snahy zasadit Covid 19 do kontextu ostatních nemocí a trpělivě vysvětlovat, že přes všechny „nepříjemnosti“ tohoto onemocnění, je jeho marginální vliv na sumu každoročně zemřelých minimálně k zamyšlení?
2. Nevadí vám, že jen samotné vyhlašování chaotických, protichůdných, často zcela nesmyslných, neúčinných a zpravidla nepodložených jakýmikoli relevantními daty, opatření, způsobuje nedozírné ekonomické náklady, přičemž ani nemusela být realizována?
3. Nevadí vám chování médií v čele s veřejnoprávními, která od počátku posilují a spoluvytvářejí bezprecedentní chaos a paniku a neumožňují věcný a smysluplný dialog rozdělených táborů laické i odborné veřejnosti?
4. Nevadí vám nařízená, celoplošná povinnost nošení roušek, jejichž účinnost je přinejmenším diskutabilní a jež může velkému procentu obyvatel působit vážné zdravotní potíže, protože způsob jejich zjevného většinového nehygienického užívání může vážně měnit přirozenou imunitu k horšímu?
5. Nevadí vám, že celé rozsáhlé obory lidské činnosti jako výstavnictví, kultura, restaurační a ubytovací provozy nebo letecká doprava a turismus, jsou od března prakticky paralyzovány a po krátkém období uvolnění opět systematicky likvidovány dalšími opatřeními?
6. Nevadí vám astronomické zadlužení, navíc bez odpovídajícího účinku, které je průvodním jevem této bezdůvodné a likvidační „záchranné“ politiky státu, navíc nedoprovázené jakýmkoliv úsporným chováním státu, a to vše pod heslem „i kdyby to mělo zachránit jediný život“?
Pokud jste si na otázky odpověděl(a) převážně ano, vadí mi to, pak gratuluji. Patříte mezi normálně uvažující jedince, kteří chápou, že záchrana několika stovek až nižších tisíců jedinců není nadřazena bezpečnému životu milionů. Chápete, že brutální zchudnutí společnosti přinese mnohem více obětí než tato bagatelní choroba. Chudí a zoufalí lidé totiž žijí mnohem horší životy, k nimž například patří konzumace podřadných potravin, absence prevence vlastního zdraví, rezignace na sportovní aktivity či nedostatek běžné radosti ze života, vše jako předpoklady pro nemoci ze zmiňované TOP 10. Jen nevím, jestli je nás dost.
Pokud jste si odpověděl(a) převážně ne, nevadí, pak vám musím něco sdělit. Jste kretén, sobec a hlupák. Neumíte o nastalé situaci uvažovat v kontextu, rozumíte jen tomu, co vyhovuje vám a zaštiťujete se bojem za vyšší dobro pro všechny. Pravděpodobně se živíte nějakým obskurním způsobem např. jako státní úředník, zaměstnanec neziskovky či nějakého pochybného startupu na další zbytečnou šérovací appku nebo dokonce jako policista. Brutální ekonomický doom, který se nezadržitelně blíží, se vás zdánlivě netýká. Mám pro vás novinku. Až budete stát na doutnajících troskách světa, který jsme znali a který přestal v důsledku tohoto šílenství (jehož jste spoluautory), existovat, budete se nechápavě rozhlížet kolem a zoufale si lámat hlavu, co se to stalo. Ta (pro vás) neviditelná skupina lidí, která jako jediná trpělivě v potu tváře vytvářela skutečné hodnoty a z jejichž daní a zisků se všechny tyhle kolaterální sračky platili, totiž přestala existovat, zkrachovala a tře bídu s nouzí. Zjistíte to tak, že ty vaše koloběžky na baterky, mizerný aplikace a růžový kola si už nikdo nekoupí a nepůjčí. Nebude totiž z čeho.
Co myslíte zmrdi, jak dlouho si to my ostatní necháme líbit?
Mohu se prosím dojít vyčůrat? Aneb dvě minuty nenávisti.
Z odstupu je naprosto fascinující sledovat psychologickou hru, která se tady už více jak půl roku hraje. Dle toho co vidím kolem sebe, tak se jedna část české společnosti dostala do stavu oběti, trpící tzv. stockholmským syndromem. Oběť je nejprve šokována náhle vzniklou situací, kdy se ocitá v bezprostředním ohrožení života a je si jistá, že zemře. Pokud se únosce rozhodne, že ji nechá naživu, vyvolá v oběti pocit vděčnosti. Únosce je pro něj ten, kdo mu „zachránil“ život, ačkoli jej do této situace dostal.
Oběti se dostanou do situace naprosté závislosti, prožívají silné a primitivní city k únosci. „Je to až mateřská láska. Podstupujete fázi naprostého zdětinštění: Nemůžete se krmit, mluvit ani jít na záchod bez dovolení,“
Dnes tito lidé každý den hltají čísla prezentovaná státem a i po půl roce bezuzdného lhaní, čistého amatérismu a vyhrožovaní, stále věří tomu, že je tento stát chrání a chce jejich blaho. Připomínají mi psa uvázaného u boudy, který vděčně vrtí ocasem, když mu jeho pán přinese misku žrádla a na pár minut ho volně pustí na dvorek. Poslušně potom plní i ten sebevětší nesmysl, který tento stát vymyslí a nabádají ostatní ke stejné stádní a slepé poslušnosti, protože je to dle nich jediná cesta, jak si zasloužit pánovu pozornost. Bez této submisivní, kolektivní poslušnosti, na nás bude pán zlý a zavře nás za trest do klece. Dle těchto lidí zcela oprávněně, můžeme si za to sami. Stačilo jenom poslouchat. Naprostá většina těchto lidí má dnes už natolik vymytý mozek, že běžné lidské činnosti, které ještě rok zpátky každý považoval za naprosto běžné a přirozené, oni dnes považují za těžké zločiny, které je třeba přísně trestat. Jít si dnes koupit zimní boty, poté co se po více jak měsíci otevřely obchody, je považováno touto částí české společnosti za neomluvitelný hazard, za který by dle nich měly padat hrdelní tresty. Ani ne týden po rozvolnění opatření se tito lidé klepou znovu strachy a submisivně se dožadují, aby je pán za trest zavřel znovu do klece. A dle nich zcela oprávněně. Protože si někdo dovolil opustit svůj zasmrádlý a strachem nasáklý obývák a pokusil se znovu žít svůj normální život. To je prostě nepřípustné.
Od tohoto stavu naprosté poslušnosti a podřízenosti, se jistá část české společnosti posunula k jakémusi hledání svého „třídního nepřítele“. Prostě někoho, kdo za všechno může a na kom si lze vybít svoji frustraci. Protože vybíjet si vztek a frustraci na státu, jeho institucích, případně silových složkách se nikomu nechce, na to nemají prozatím odvahu, tak si potřebují najít nějaký snadnější cíl. A nutno uznat, že těmto lidem dodává stát a mediální mašinerie dostatečné množství materiálu a podnětů, na které mohou reagovat, nadávat, vybít si na nich svoji zlost a všeobecnou naštvanost na všechny a na všechno. V přímém přenosu tak sledujeme naprosto dokonalé mocenské schéma, Rozděl a Panuj.
Ze začátku to byl každý, kdo si dovolil odjet lyžovat. Věřím tomu, že ve středověku by se tito lidé rádi na náměstí podívali na to, jak je takový lyžař lámán za trest v kole a hodili si po něm nějaké to rajče nebo hlávku zelí. Od lyžařů jsme se posunuli k lidem, kteří si dovolili v létě odjet na dovolenou nebo měli tu nebetyčnou drzost, nemít na puse venku napařenou roušku. A takto se vlastně pokračovalo dál a ta kadence třídních nepřítel rostla a stále roste. Dnes je ideálním třídním nepřítelem drobný podnikatel se svým obchůdkem nebo restaurací, na které stát ukázal jako na ohniska šíření nákazy a proto je prý musel zavřít. V zájmu veřejného blaha a zdraví nás všech. Nedej bože, pokud se některý z těchto drobných podnikatelů opováží tuto premisu zpochybnit a chce vidět data, dle kterých jim stát jejich podnikání zcela systematicky likviduje. Ihned je takový člověk osočen frustrovaným davem, že je to odporný, chamtivý kapitalista, kterému nejde o zdraví lidí a že otevřením jeho živnosti, budou znovu umírat lidé. Však má našetřeny miliony korun a může mít klidně zavřeno celý rok. Beztak je to zloděj, co neplatí daně. Tento frustrovaný dav, který si potřebuje ve své dvouminutovce nenávisti vykřičet svoji zlost, už samozřejmě nepřemýšlí nad tím, proč můžou být otevřené velké nadnárodní řetězce, kde je hlava na hlavě, hojně a ve velkých počtech navštěvované našimi staršími spoluobčany, kteří bohužel tvoří drtivou část hospitalizovaných a mrtvých v této epidemii. Proč si nedovolí nikdo zavřít velké provozy, vlastněné zahraničními korporacemi a proč třeba ani premiérův Agrofert, v zájmu ochrany veřejného zdraví, nezastavil výrobu. Možná proto, že tyto korporace mají prostředky a celé právnické týmy, které by si toto jednání nenechaly líbit. Lepší je schladit si žáhu na někom, kdo má třeba malý obchůdek s oblečením, kam mu za den přijde pár lidí a kdo nemá peníze, sílu a ani čas vést otevřený boj s nesmyslnými státními restrikcemi. Stát si tak klasicky vybíjí svoji neschopnost cokoliv efektivně řídit tam, kde je nejmenší odpor. A stát musí něco řídit. Jinak by se taky ukázalo, že stát v současné podobě, taky třeba nepotřebujeme.
V mnoha lidech se taky probudila skrytá a dlouhé roky potlačovaná část jejich osobnosti a tak dnes můžeme vidět neobyčejný nárůst různých udavačů, moderních kádrováků a lidí, kteří mají z destrukce společenského a ekonomického života doslova radost. Lidí, kteří zase mají choutky druhým řídit život, plánovat co je pro ně dobré a co už ne, případně je veřejně napadat za to, že už s nimi odmítají tuto psychologickou hru nadále hrát. Případem sama pro sebe jsou potom různí asociálové z laboratoří, kteří dostali naprosto neobyčejný mediální prostor a důvěru, aplikovat na celou populaci své zvrácené, technokratické vize. Nutno taky dodat, že tohle vše stimuluje i rétorika celé současné vlády a médií, kteří podprahově vybízejí k tomu, aby se lidé navzájem udávali, hlídali a šikanovali se. Celá rétorika směrem k občanům je někde na úrovni přístupu k tříletému dítěti, které rodič trestá či odměňuje dle toho, jak dítě plní jeho vůli.
Je až neuvěřitelné, jak snadno se nechal tento národ ovládnout strachem, výhružkami a jak snadno spousta lidí akceptuje notorické lhaní a plošnou likvidaci společenského a ekonomického života, aniž by se někdo obtěžoval poskytnout odpovídající data, která by nutnost těchto opatření ospravedlňovala. Vždy jsem přemýšlel nad tím, jak se podařilo různým totalitním systémům převzít v minulosti kontrolu nad celou společností, většinou v poměrně krátkém čase. Kde byl ten moment, kdy už vnější pozorovatel mohl konstatovat, že byla nastolena diktatura. Jaké nálady a procesy tehdy mezi lidmi probíhaly, co tomu všemu předcházelo. Obávám se, že poslední půl rok mi dává jistý vhled, jak se to mohlo stát a že to není zase tak složité. Že jediné co stačí je strach. Strach z něčeho. Ať už je to nepřítel vnější, vnitřní a nebo ten, kterého nevidíme. A zavádění nového pořádku je vždy ospravedlněno bojem proti tomuto nepříteli a stimulací strachu z něj. A společnost paralyzována strachem, již není schopna se nástupu tyranie a státní zvůle bránit.
Něco mi říká, že bez ohledu na to, jestli zde nějaký virus bude nebo nebude, se žádný návrat do normálu již konat nebude.
Projev ke shromážděným poslancům a senátorům
Paní poslankyně, páni poslanci, paní senátorky, páni senátoři, můžete dát ruce dolů a posadit se.
Tato sněmovna prodloužila stav ohrožení, který je zjevně zneužíván ke kšeftům, což bych pochopil neboť dravci jsou běžnou součástí ekosystému, ale co je závažnější, k omezování naprosto nesmyslnému (naposledy zmražení zvyšování nájemného v bytech v době, kdy má spíše klesající tendenci, předtím třeba roušky v autě pro členy jedné domácnosti nebo zavírání provozoven s minimálním pohybem lidí), ke škodolibému ničením podnikání (necháme hospody nakoupit zásoby na sobotu a pak je ve dvě ráno zavřeme). Vláda nebyla schopna dodržet své sliby, například o tom, že nebude zavírat obchody nebo jednotlivé oblasti. Našla by se řada dalších případů.
Je také možné, že zneužíván není, že jde jen o projevy nekompetence a nepřipravenosti.
Ať tak či tak, obojí ukazuje na to, že nouzový stav musí být zrušen, je užíván škodlivě a osobám, které jím vládnou, nepatří do ruky. Poslanecká sněmovna to však nedokázala.
Bylo by možné pro ilustraci mluvit o některých nápadech ve školství, kde bez právního základu někteří ředitelé škol či učitelé vytváří nové povinnosti pro rodiče i žáky a ministerstvo uvažuje o využití hodnocení práce z domova pro známky na vysvědčení, aniž by pro nařízení domácího vzdělávání existoval právní podklad.
Je mi znám případ střední školy, která zletilému žákovi zakázala v době mimořádného stavu vykonávat práci na dohodu o provedení práce, protože jí konal v době, kdy by jinak seděl ve škole. Takový zákaz je pak ukázkou zneužití moci a zřizovatel by měl ředitele odvolat obratem, neboť mu moc do ruky nepatří. Tento přístup však prochází také státní správou, bezpečnostními sbory a vede k naprosto absurdním situacím, podpoře udavačství a vyvolání atmosféry strachu nejen před nemocí, ale i před mocí.
Toto vše ukazuje, že nouzový stav musí být zrušen. Poslanecká sněmovna však rozhodla jinak.
Jako by nestačilo, že jsme se nacházeli v období nastupující recese a samotná pandemie a zejména hysterie okolo ní vyvolaná by způsobily nemalé škody, v rámci mimořádných opatření bylo zcela necitlivě a chaoticky zasaženo do ekonomiky a vznikly škody, které kdyby měly být vynaloženy jako náklady na léčbu, musely by být odmítnuty.
I to je důvodem, proč výjimečný stav musí být zrušen, poslanecké sněmovně to však nestačilo.
Tuto zdaleka ne úplnou rekapitulaci důvodů pro zrušení výjimečného stavu pak uzavírám tím, že neexistuje důvod nebo omluva pro zákaz opuštění země. Žádná osoba nemůže opuštěním země způsobil šíření choroby na území, které opustila. Výroky o tom, že premiér nechápe, proč by lidé chtěli cestovat při viru i po viru nejsou u tak obchodně i politicky úspěšného muže projevem nechápavosti, ale jsou projevem snahy zatnout obyvatelstvu tipec, postavit jej do latě a omezit, kde to půjde.
To vše jsou důvody, proč měl být nouzový stav zrušen obratem a této vládě měla být vyslovena nedůvěra. Poslanecká sněmovna i zde selhala.
Důvod, proč zde dnes stojím, je zpráva o tom, že vláda poté, kdy jí bylo soudem zakázáno vládnout dekrety ministerstva zdravotnictví, chce prosadit zákon, kterým by bez ohledu na to, jestli tu je nebo není stav nouze, mohla „zakázat nebo omezit činnost obchodních center, obchodních a výrobních provozoven, bazénů, wellness zařízení, veřejné dopravy, všech druhů zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb a nařídit jim používání hygienických opatření. Dále povinnost používat osobní ochranné prostředky a dezinfekční prostředky. Regulovat hromadné akce, omezit jejich rozsah.“
Zákon vláda odůvodňuje touhou dusit část provozoven o týden déle a pro případ příchodu druhé vlny. Jinými slovy, ministr zdravotnictví by si mohl uzavírat provozovny, dopravu a nařizovat roušky či skafandry kdykoliv a komukoliv. Proč při šíření chlamydií nevyhlásit zákaz zábav a diskoték, proč neuzavřít podniky, kde dochází k seznamování lidí, proč na základ zvýšení nárůstu cukrovky nezakázat provoz cukráren a prodej slazených vod, proč k potírání obezity neomezit dopravu, ať lidé více chodí pěšky? Kdo by se tomu postavil? Sněmovna? Stačí jeden emotivní projev o úmrtí živitele rodiny a málo kdo z vás se odváží zvednout ruku.
Tento zákon je součástí široké fronty nastupujících omezení, které vymýšlíte, schvalujete a přebíráte z unijní legislativy. Pandemie není důvodem, je katalyzátorem, urychluje mnoho špatných věcí a parlament k tomuto přikyvuje.
Na závěr svého projevu vás viním, že jste přihlíželi tomu, jak se vláda strachem, hrozbou zbídačení a slibem pomoci v tomto zbídačení snažila vytvářet manipulovatelný zastrašený dav, vzdávající se svého soukromí a práv s ilusí, že si kupuje bezpečnost. Vaše představa o tom, že v evidencích a hlášeních nebude v budoucnu hledáno nic, co by mohlo ublížit i vám, že zde budeme stále mít režim, který bude považovat to, co děláte, za správné, je naivní a mohla by se vám v budoucnu vymstít.
To, co slyšíte za okny je důkaz, že vystrašený dav lze zmanipulovat i někým jiným, než vámi. Sami jste otevřeli tuto cestu přesvědčeni o tom, že jste členy jediné skupiny, která může takovou situaci využít. Že vaše skupina je jediná, před kterou bude mít dav dostatečný respekt.
Tento parlament je rozpuštěn. Mnou a mými muži vám nebude zkřiven vlas na hlavě a v příštích volbách se budete moci ucházet o místa v Českém zemském sněmu. Žádný politický systém nebude ideální a jistě nebyl ani v dnes oslavované Belle Époque. Přesto bych se na ní pokusil navázat alespoň v jednom.
Současná vláda z důvodů uvedených dříve vládnout nemohla a byla rozpuštěna a já vládnout nechci. Vypravím se tedy do Solnohradu a poprosím legitimního nástupce trůnu, zda by byl ochoten přijmout korunu svých předků. Pokud se obáváte neznámého, které může přijít, potom já se obávám toho, co již zde je a nemám obav, že by toto řešení ve svých důsledcích bylo horší.
Pro ty, kteří netouží po rozhovoru s voliči, shromážděnými před touto budovou, jsou zajištěny evakuační autobusy.
Ať stráže uvolní odchod ze sálu a vy, ve jménu Božím, jděte!
Až přijde čas
Až přijde čas, tak si všichni vzpomeňte kdo, kde, kdy a jak, neb elity typu Fialy, Stanjury, Halíka, gen. Pavla a dalších budou opět lhát!
Ne každý přistupuje k současné situaci v zemi odpovědně. Samozřejmě, že i mezi prostým lidem se najdou pitomci, ale daleko horší je situace u takzvaných elit a demokratů. Je docela na pováženou, když jakýkoliv vysoce postavený politik prohlásí, že koronavir je dobrý, protože to odnesou hlavně staří a nemocní lidé. Je doslova odporné, když politické elity zneužívají doslova průserový stav k vedení politického boje a jejich propaganda se vlastně snaží o pád vlády v zemi. Místo toho, aby se i elity semkly, tak o to více vedou politický a mocenský boj. Promiňte vážení, ale toto nedělají ani prasata. Právě proto Vás vážení vyzývám, aby jste si uložili řádně do paměti, jak se kdo choval, co činil a kdo se projevil čistě jako parazit !
Kdejaký Jouda si otírá svou sprostou držku o Zemana, i když ani Zeman není zrovna žádný ideál, tak to byl právě Zeman, který se zasadil nejvíce o to, aby naši občané dostali vše potřebné proto, aby se nákaze mohli vyhnout. Zeman díky své osobnosti a stykům napravuje škody, které naší zemi vznikly díky politické nekompetentnosti pana Schwarzenberga, Vondry, Štětiny a naposledy pana Petříčka, který je bezesporu nejslabším a nejneschopnějším členem vlády. Zeman s Babišem se zasloužili o to, že nám Rusko a Čína podali pomocnou ruku v těžkých chvílích! Kde jsou prosím nyní Spojené státy a EU v čele s Německem ??? Serou na nás vážení a je to hodně vidět. Je jim jedno kdyby Češi vychcípali, ale pozor-obdobný postoj zastávají i někteří čeští politici. Sami jistě víte, koho myslím. Oni tam svým způsobem patří všichni, kdož háží současné vládě pouze klacky pod nohy. A že vláda dělá chyby ??? Vy jste asi všichni úplně bezchybní že ??? Pro současnou vládu je dnešní stav také novum se kterým se nikdy nesetkala a svým způsobem se také musí učit. Umíte si vůbec představit, že by nyní byl premiérem Kalousek, či Drahoš??? Umíte si v čele země představit předsedu senátu Vystrčila nebo pana Lásku ??? No to by to vypadalo. Tito lidé umí jen kecat-nikoliv dělat a my nyní potřebujeme takové, kteří dělají a nebojí se toho. Tady už musí jít totiž alibismus Typu Drahoše, či Lásky stranou.
Pomoc nám poskytli v první řadě ti, kterými je v naší zemi opovrhováno. Měli bychom se trochu zastydět a začervenat. Samozřejmě mluvím o Rusech a Číňanech, ale také o Vietnamské komunitě u nás. Víte-osobně jsem s Vietnamci pracoval a dobře vím, že jsou to jedni z nejpracovitějších a nejslušnějších lidí. Jsou skromní jak si my ani neumíme představit. Je jasné, že i mezi nimi se najdou plevy, ale je jich podstatně méně, než ve společnosti ryze České. U mě mají tedy i Vietnamci palec nahoru. Jen kdyby se takto dokázala zapojit i cikánská komunita, či tolik opěvované neziskovky jako lékaři bez hranic, či člověk v tísni nebo také nenažraná církev.
Uložte si vážení do paměti, na základě čeho zvýšila vláda schodek státního rozpočtu. Přijde totiž čas, kdy tuto materii demoblok zneužije proti vládě a Babišovi. Je přitom zcela zjevné, že nákaza koronavirem a její důsledky zásadním způsobem zasahují do státního rozpočtu. Je vidět, že stát nechce nechat lidi padnout na hubu, ale na straně druhé musí sakra rozvažovat, protože ekonomika propadá a daňové příjmy státu prudce klesají a výdaje prudce rostou. Svůj díl viny tady nese zlodějská politika ODS a ČSSD, kteří dovolili zlikvidovat a doslova rozkrást za komunistů vytvořený systém civilní obrany. Toto vážení nejde za žádným Babišem. A že nebyly vybaveny a připraveny nemocnice??? Těm prosím nenadávejte-ty vinu nemají. Na vině je kapitalismus jako systém, který selhal a selže znovu, protože je založen čistě na zisku a okrádání lidí. Aby byly nemocnice připraveny, tak by musely vlastnit sklady napěchované prostředky CO a ty byly bohužel rozkradeny, rozprodány a zničeny na základě požadavků systému. Sklad a skladování stojí peníze a lidské síly, což kapitalismus potírá. Skladové zásoby nepřinášejí žádný zisk, ba co víc-ještě se musí z nadměrných skladových zásob platit a na to nemocnice prostředky nemají. Máte tu jasný příklad toho, co ve své prvopodstatě kapitalismus je, a že mu pranic na lidech nezáleží. Navíc pro kapitalismus jste v roce 1989 cinkali klíčema-tak jej tedy máte.
V životě společnosti působí takzvaný doběhový mechanismus, který většina z vás neumí pochopit. Já ano, ale vysvětloval jsem to už mnohokrát. Vím jistě, že to, co se odehrává nyní, není zdaleka tím nejhorším, co nás čeká. A nejenom nás! Je jen málo cest, jak se zlému vyhnout, ale jsou.
Nevěřím ani omylem, že virus je dílem přírody. Dílem je a stačí se jen ptát komu a k čemu slouží. Tato hra má vojensko - ekonomické pozadí a to mi nikdo nevymluví. Navíc mám pocit, že v Itálii a Španělsku jde o vir čímsi vylepšený a tím pádem i účinnější. Nemohu tu nikoho přímo obvinit, ale jsem toho názoru, že se jedná o dílo člověka, stvořené proti člověku a to se zcela jasnými dopady. Technologie na vývoj virů máme ve světě velmi sofistikované a laboratoří bezpočet. Víme i to, kdo do vývoje takovýchto zbraní investuje největší prostředky-tak přemýšlejte. To není o Putinovi, Rusku, Číně, Zemanovi nebo Babišovi!! Jen doufám, že se toto svinstvo nakonec obrátí proti samotnému původci.
Do restaurace či posilovny s očkovacím pasem.
V Česku je očkování proti onemocnění covid-19 v plném proudu. Začalo se v uplynulém měsíci. A už teď se mluví o tom, že k návratu do »normálu« vakcína sama o sobě stačit nebude. Je pravděpodobné, že k aktivitám, jako je cestování či jiným, budou lidé v budoucnu potřebovat průkaz o vakcinaci. "Očkovací pas s plnou funkcí bude zaveden až někdy v polovině roku," řekl pro ŽivotvČesku.cz bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (56), kdy se mezi lidmi začne objevovat takzvaná jízdenka do života.
Světové iniciativy a neziskové organizace spojují síly při vývoji univerzální aplikace, která by sloužila právě tomuto účelu. Kdo bude očkovaný, bude mít společenské výhody. Kdo očkovaný nebude, připadnou mu tyto výhody až po prokázaném negativním testu.
Výsledkem spolupráce nejen technologických skupin má být mobilní aplikace, do níž by si jedinci mohli stáhnout potvrzení o testu na koronavirus, ale i průkaz o očkování či jiné digitální dokumenty. Aplikace by člověku umožnila účastnit se hromadných akcí - živých koncertů, sportovních klání či filmových festivalů a dalších. Zároveň by sloužila jako propustka na hranicích států a letištích. Je ale nutné si uvědomit, že oproti očkování má dokument o prodělání testu významně kratší trvanlivost.
"Dá se očekávat, že očkovací pas s plnou funkcí bude zaveden až někdy v polovině roku, aby lidé měli šanci se v jednotlivých zemích proočkovat. Stále probíhají diskuse, do jaké míry je možno nahradit očkování aktuálními výsledky testů," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz Roman Prymula, kdy by se novinka mohla objevit.
"Vakcinační průkaz, jakýsi COVIDPAS, bude jistě potřebný, aby očkovaní měli možnost se jím prokázat. Očkování zůstane dobrovolné, ale mělo by přinášet těm, kteří se očkovat nechali, určité výhody a mohli navštěvovat aktivity, kde se ostatní budou muset nechat testovat. Nemyslím si, že by přístup měl být černobílý v tom, že očkovaný může vše a neočkovaný nic. To by významně polarizovalo společnost. Ale neočkovaní se budou muset smířit s tím, že po nich budou nadále vyžadovány testy, třeba při zahraničních cestách," dodal pro ŽivotvČesku.cz bývalý ministr zdravotnictví, který tak poukázal na nevýhodu PCR testů, a to v rámci ceny.
Cena za samotné vyšetření testem a mezinárodní certifikát stojí přibližně 2000 korun. Ovšem faktem je, že má omezenou platnost a je vyžadován i při návratu. Cestování se tak pro jednotlivce významně prodraží. Antigenní testy pak mohou být oproti PCR testům významně levnější.
Zavedení vakcinančního pasu pro očkované ale může zkomplikovat mimo jiné Německo. Podle portálu Deutche Welle je prozatím tamní vláda proti tomu, aby očkovaní dostali zvláštní práva či byli zvýhodněni. A to v reakci na dřívější návrh současného prezidenta Světové lékařské asociace Franka Montgomeryho a šéfa německé Stálé komise pro očkování (STIKO) Thomase Mertensa, aby lidé, kteří byli očkováni proti covid-19, mohli použít vakcinační pas a získat tak rychlý a snadný přístup k letům, restauracím, koncertům, kinům a dalším.
Postoj Česka je zatím v otázce vakcinačního pasu nejasný. Ministerstvo zdravotnictví se odkazuje na svou Strategii očkování proti nemoci covid-19, kde se však o žádném certifikátu prozatím nehovoří.